Mí potkani
Potkana jsem měla pouze jednoho, ale to se ještě neřešilo, že se mají chovat po dvou.
O potkánky jsem se začala zajímat teprve nedávno. Už mě pár
lidí ukazovalo svoje potkánky a já si myslela, že je mají tak
vycvičené, že jenom sedí na rameni a spinkají. Pořád jsem s koupením
potkánka váhala...asi půl roku, klec už jsem měla volnou pro další
zvířátko,ale pořád jsem si nebyla jistá jestli chci zrovna tohle
zvířátko, ale pak jsem šla v listopadu 2007 do zverimexu
a byla tam tato krásná slečna barvy Hooded american blue. Byla moc krásná a já, i když jsem chtěla spíš dumbíka jsem si ji odnesla domů. Pojmenovala jsem ji JERRY.
Tady
jediná fotečka z mládí. Škoda, že nemám její fotečky když byla
malinká, ale zrovna se mi porouchal fotoaparát takže celé její mládí mám
jen v paměti.
Na zádech má vidět dva šedé kříže za sebou. Bohužel ze zverimexu ke mě přišla se svrabem a já aniž bych se s ní pořádně seznámila, už jsem ji musela nechat píchnout 2 injekce...ale byla statečná a už je zdravá jako rybka. Je užasné že toto zvířátko se od malinka usadí na vašem rameni a nechce odejít. Prostě se mu u Vás líbí i když vás ze začátku hned označkuje trochou moči, ale neuteče... S Jerrynkou jako jedinou chodím ven mezi lidi. Sedí mi v kapuci a na rameni a jen vykukuje čumáčkem... Jediné čeho se bojím je, že se někdo v autobusu jejího pohybu hrozně lekne a pokud se bude bát krys tak začne ječet. Ale zatím se to nestalo. Jinak když ji sundám z ramen a položím ji na stůl tak sice chvilku čmuchá ale pak hupky dupky zpátky na rameno. Lidi miluje, ale pozor, nesnáší se s jinými zvířátky, takže když jde potkánek ven tak všichni ostatní musí být co nejdál to jde. Jerrynka si velmi oblíbila starou ptačí budku, v ničem jiném spát nechtěla. Pakjsem ji ještě udělala větší klec, ale tu už vyfocenou nemám. Jerrynka odešla s velkým nádorem v břiše asi kolem dvou let.